Tábor rodinné harmonie

Autor: Zoubek <(at)>, Téma: Tábory, Vydáno dne: 14. 08. 2010

Na začátku letošního kalendářního roku, slavilo naše skautské středisko Lípa Kynšperk dvacet let od obnovení činnosti. Stejně jubilejní byl i letošní tábor. Po roční pauze jsme se vrátili zpět na naši louku v blízkosti krásenského rybníka.

Sám velký Smích hned zpočátku tábora prorokoval, že to bude tábor rodinné harmonie. A měl pravdu. Jelikož nás na táboře nebylo tolik, co třeba před deseti lety, byl dostatek času k stmelení účastníků tábora. Děti se poznávaly především v rámci celotáborové hry. Ta letos byla inspirovaná knihou Julese Verna Cesta kolem světa za osmdesát dní. Mladí skauti cestovali ve třech skupinkách a společně překonávali všechny překážky a nástrahy cest. Cesta byla náročná, cestovatelé museli projít pralesem, překovat rozvodněný tok, zachránit princeznu nebo uprostřed parného léta lyžovat. Všem cestovatelům nezbývá než vyslovit velký obdiv, neboť všichni skutečně zvládli obcestovat celou Zemi do osmdesáti dnů. Někteří dokonce pokořili i slavného džentlmena Philease Fogga a Zemi objeli dokonce za 78 dní.

Letošní tábor jsme se v důsledku omezené možnosti dopravy museli obejít bez tee-pee, což na první pohled trošku kazilo táborovou romantiku, ale v provozu tábora nás to nijak neomezovalo. Alespoň byl tábor zase trošku jiný. (A jelikož jsme loni měli tee-peečka dvě, museli jsme to letos vykompenzovat.) Letošní tábor se totiž i počasí rozhodlo změnit zaběhnutý a léty prověřený řád, a tak první pořádná bouřka nebyla hned první noc po příjezdu dětí, ale již o den dříve, a hlavně jsme letos byli připraveni o zážitek bouřky poslední táborové noci. Musím však uznat, že možnost uložit veškeré táborové vybavení suché hned po příjezdu z tábora má také něco do sebe.

K fungování celého tábora však nestačí mít dobře vymyšlenou táborovou hru, které se letos tak pěkně ujala Chechty. Nejprve je potřeba tábor naplánovat, postavit, zajistit zásobování, program jednotlivých oddílů, dopravu, abychom po čtrnácti dnech mohli zase vše zbourat a opustit prázdnou louku. Proto bych chtěla znovu poděkovat všem skautům i neskautům, rodinným příslušníkům, kamarádům i těm, u kterých jsme měli štěstí, že šli náhodou kolem. Prostě všem, kteří se nějak podíleli na stavbě či realizaci tábora, neboť všichni víme, že bez nich by to nešlo. Zvláštní poděkování patří paní Moravčíkové z lékárny Primula, která nám opět vybavila naši táborovou lékárnu (přestože jsme všichni rádi, že jsme jí letos nemuseli moc používat) i všem návštěvám, jež se na nás přijely podívat a přivezly nám něco dobrého.

Tábor byl zase v něčem nový, v něčem jiný než ostatní, ale myslím, že se všichni shodneme na tom, že jsme si ho tradičně užili. Nezbývá než všechny naše příznivce, zvědavce, nostalgiky a všechny, které zajímá, jak skutečně náš letošní tábor vypadal, pozvat na naše tradiční promítání fotek z tábora, jehož termín ještě s dostatečným předstihem upřesníme.

A co si o tom všem myslí Pampe?