Slunný tábor Krásno 2013

Autor: Chechty <(at)>, Téma: Tábory, Vydáno dne: 01. 08. 2013

Letošní tábor, který se konal tradičně v druhé polovině července, jsme opět trávili na Ďuriho louce v Krásně, na niž se rádi vracíme. Všichni jsme si společně strávených čtrnáct dní užili. Celotáborová hra byla zahájena nalezením stroje času, který po splnění různých úkolů a získání všech potřebných klíčů měl odkrýt mapu k pokladu.



Na cestě časem jsme se nejprve ocitli v pravěku, kde jsme zkoušeli rozdělávat oheň i bez pomoci zápalek, stříleli jsme z luku na cíl, abychom věděli, zda by se nám podařilo ulovit si nějakou zvěř, a také jsme si obarvili pomocí přírodnin šátky, které nás provázely celou táborovou hrou. Při dalším přenosu nám stroj času zastavil v Egyptě, jenž nás přivítal vskutku tropickými teplotami, které se nakonec držely celý tábor a letos jsme tak ani nevytáhli pláštěnky, neboť pršelo jen jednou přes noc a druhý den nebylo po dešti ani památky. Užili jsme si za to ale spoustu koupání a vodních radovánek v nedalekém rybníce, jenž je obzvlášť v takovém počasí, jaké panovalo celý červenec, nespornou výhodou.

Pro některé byla možná zkouškou odolnosti, vlastních sil a vytrvalosti, dvoudenní výprava mimo tábor. Při dvoudenní výpravě se děti učí mimo jiné i to jak hospodařit s vodou a jídlem, správně si s sebou sbalit své věci a odhadu vzdáleností. Někteří teď ví, že zvládnou víc, než by si dříve pomysleli. Po dvoudenní výpravě jsme se opět přenesli strojem času, tentokrát do roku 863, kdy přišli na Velkou Moravu Cyril a Metoděj, aby vzdělali zdejší slovanský národ. Letos je tomu již 1150 let a my jsme si toto významné výročí připomněli šifrou z hlaholice. Atmosféra dob minulých na nás také dýchla na bečovských slavnostech, kam jsme společně zavítali, abychom mohli utratit alespoň část kapesného od rodičů. Velkou zkouškou připravenosti nás všech byla evakuace tábora z důvodu nedalekého požáru. Ukázalo se, jak jsme schopni si sbalit potřebné věci a pomoci si mezi sebou, aby vše proběhlo jak má. Naštěstí jsme se nemuseli skutečně evakuovat, ale jednalo se o domluvené cvičení hasičů. Prvotní zděšení účastníků tábora z nenadálé nutnosti se evakuovat mimo tábor nakonec po jízdě hasičskými vozy vystřídal pocit dobrodružství. Neboť celá akce probíhala tak, jako by se jednalo o skutečnou evakuaci, spali jsme mimo tábor v nouzovém nocovišti, které nám hasiči zřídili na sále krásenské hospody. Tam každý dostal číslo, aby si hasiči ověřili, že jsme přijeli všichni, a nahlásil své identifikační údaje. Druhý den po návratu do tábora přichystali hasiči dětem jako zpestření prohlídku hasičského vozu včetně vybavení. Děti tak měly možnost zkusit si například, jak fungují vyprošťovací nůžky, nebo stříkat hadicí. Odpoledne nás ještě vzali hasiči na Komáří rybníky, abychom si vyzkoušeli záchranu tonoucího ze břehu a nakonec se děti svezly po rybníce na motorovém člunu. Hasičům z Horního Slavkova, ale také z Krásna, z Lokte a z Vintířova patří velký dík, že věnovali svůj volný čas našim dětem, pro které se chvíle s hasiči staly nevšedním zážitkem tábora. Měli jsme také jedinečnou možnost podívat se do jámy Huber, dřívějšího místa těžby cínu, a to díky Ing. Karlovi Jakobcovi, jenž je ve svém volném čase vášnivým mineralogem. V době našeho tábora pan Ing. Jakobec zkoumal, co lze v jámě Huber ještě objevit. Byl proto tím správným člověkem, aby dětem mohl povědět o místní těžbě a o minerálech vůbec. Z této výpravy si každý odnesl pěkný kámen, neboť jáma bude postupně zasypávána a po těžbě nezůstane brzy ani památky. V závěru tábora opravdu stroj času odhalil po umístění všech klíčů mapu k pokladu, který v zápětí děti objevily a jeho obsah si mezi sebou rozdělily. Na slavnostní táborový oheň před koncem tábora přijeli i rodiče dětí, aby se podívali, jak jejich děti čtrnáct dní žili, nechali si od nich začerstva vyprávět a okusili chuť táborového života. Myslím, že byl tábor povedený a všichni si odvezli domů nejen spoustu pěkných vzpomínek, ale také nová přátelství.





Ráda bych zde poděkovala všem, bez kterých by se tábor nemohl vůbec uskutečnit – vedoucím našeho střediska, rodičům, kteří nás podporují, Mgr. Moravčíkové za vybavení naší lékárny, panu Švagerovi za odvoz táborového materiálu, firmě ČEZ za dárky do pokladu pro děti a dalším.